Temné úkazy v hlubinách neprostupné džungle, groteskní karnevalové procesí ďábelských masek v opojném rytmu, dusné podnebí prosycené těžkými vůněmi psychedelických rostlin, ale také svérázné parodie původních monster nebo prostě jen obskurní produkce bývalých režisérů laciné pornografie, to vše skrývá rozmanitá tvář brazilského hororu. Zdá se, že obsahuje cokoliv, co podhoubí žánru potřebuje: nevyzpytatelnost a exotické kouzlo nepoznaného, něco v pravém smyslu jedinečného a excentrického. Stejně jako brazilská kultura obecně představuje i horor směsici řady evropských, afrických nebo domorodých vlivů patrných v tvorbě od 60. let až do současnosti. Počátky nebyly jednoduché a nepochybně brazilskému hororu výrazně usnadnila cestu kolébka latinskoamerického hororu, kterou je Mexiko. Když se zde točily strašidelné snímky v 50. letech, brazilská kinematografie teprve bojovala o svou identitu. Nesmíme zapomenout ani na okolní produkce v Argentině nebo Venezuele, protože zdejší filmy tvoří mnohdy úzce propojenou kategorii. Není náhodou, že právě v nich se dnes v rámci nezávislé scény točí čím dál tím zajímavější snímky.
Kdokoliv donedávna vyslovil pojem "brazilský horor", měl především na mysli tvorbu jediného muže, který má zásluhu na tom, že již v polovině 60. let získali Brazilci původní žánr v moderním duchu, schopný konkurovat americké nebo evropské scéně. Žánr, jenž dokáže nejen činorodě existovat, ale vytvoří konkrétní milníky na cestě svého vývoje, a dokonce dokáže oslovit nejmladší generaci nastupujících tvůrců 21. století. Tímto mužem číslo jedna na poli amazonského děsu je José Mojica Marins (ročník 1929), kterého můžeme zařadit k největším excentrikům žánru ve světovém kontextu. Právě díky jeho tvorbě v obtížných 70. a 80. letech, kdy film více méně přežíval, se horor v zemi kanárků udržel a vytvořil kontinuální most až do 90. let a současnosti. Dnes dokončuje Marins svůj nejnovější snímek, aby po dlouhých osmadvaceti letech relativního půstu vyšel vítězně s největším rozpočtem, jakým kdy brazislký horor disponoval, samozřejmě za vydatné spolupráce mladé generace.
| © 2008 SPOK – spolek pro ostravskou kulturu
|
| © 2008 Trojhlavý drak – nezávislá iniciativa na podporu kulturního dědictví nejen Horního Slezska
|
| naše bannery
| webdesign © 2007 jarnemec.com
|